Jak jsem se stala sedmačkou.

4. září 2012 v 16:34 | Ver. |  Zápisník
Pamatuju si přesně, jaké to bylo, když jsem poprvé stála před školou s aktovkou na zádech a nervózně čekala s rodiči na naši třídní. Ta nervozita, radost z nové životní etapy a další pocity, které všichni znají. Včera jsem vyskočila z postele po třetím zazvonění budíku, bylo mi totálně špatně, ale nakonec jsem si trochu mléka dala, samozřejmě z nějakými cereáliemi, oblékla jsem se, vyčistila si zuby, učesala jsem si drdol a šla jsem do školy. Vyšla jsem celkově brzo, takže jsem na zastávce byla o nějakých deset minut dřív, tam jsem se potkala s kámoškou z vyššího ročníku a jely jsme spolu o sedm minut dřív jiným trolejbusem.

Bohužel se posunuly jízdní řády, takže naše géčko jelo později, skoro jsme to do školy nestihly. J. strašně pospíchala, párkrát jsem zakopla a nakonec jsem se ani nezašla podívat na svoji skříňku (mimochodem 924, krásné číslo) a ještě v teniskách šla přes krček a dorazila do naší kmenovky, teda spíše před kmenovku, protože byla zavřená. Už tam někteří spolužáci byli, ovšem jsem pozdravila těch pár, se kterýma jsem se v prvním a z poloviny druhém pololetí bavila, ale po tom incidentu to už nebude jako dřív. Jako popovídali jsme si, aspoň trochu, asi pět minut jsem tam seděla sama a pak přišla naše třídní, odemkla třídu a všichni se začali hádat, kam si sednou. Nakonec jsem si sedla k oknu, myslím třetí lavice s R., ne, že bych nebyla ráda. Aspoň budu soustředěná na vyučování, nepatří totiž k těm, co na známky kašlou.

Nějaké ty úvodní kecy, projev ředitele školy, přivítání nových primánků, však to znáte, nebo aspoň ti, co jsou na gymplu. Pořešili jsme nějaké ty třídní záležitosti, nejhorší zpráva je pro mě asi ta, že se posunují stupnice známek! Teda pětka na 30% nebo 35% nebo kolik teda ne, ale uvažují o tom, že posunou jedničku až na 88%. Bože, to snad ne. Jo, v tomto školním roce jsem si umínila aspoň v jednom pololetí samé jedničky, jsem sama na sebe zvědavá, jestli to dodržím nebo ne. Zatím dávám pozor, zapisuju si, ale hodiny ještě pořádně nezačaly.

Dneska jsem kvůli tomu, že chceme jezdit dřív, zaspala. Budík mi zvonil 5:55, ale já ho zaklapla a spala až do půl sedmé, naštěstí mi taťka nabídl odvoz. V matice jsme probírali ještě takové ty normální věci, školní řád aj.. Potom byly Spv, ale ty proběhly v pohodě, až na jednu věc. Na konci hodiny jsme si měli zapsat nějaké věci, které nám ovlivnily život, já si jich zapsala sedm nebo osm. Učitelka mě potom sice vyvolala, ale já jen zakroutila hlavou a sklopila oči do sešitu. Možná pochopila, že o tom nechci mluvit, ale řekla, že už asi všechno bylo řečeno, co tam mám. Skvěle, potom byla čeština, sedla jsem si vedle M., učitelka naznačovala, že mě v nejbližší době přesadí, protože řekla, že se jí nelíbí naše sezení a dívala se přitom na mě, takže skvělé. Dostali jsme učebnice a čítanky, popovídali si, přečetli kousek příběhu Emila Zátopka a šli na můj "milovaný" tělocvik.

Opravdu "nejlepší" předmět, který bych měla ráda, ovšem nemám ráda naši učitelku, takže to vyjde tak, že ho ráda rozhodně nemám. Nemá mě ráda, navrhuje mi dvojky z chování a kvůli ní mám čtyřky ze šplhu, občas mi hrozí i trojky z tělocviku, naštěstí si to vždy dokážu vytáhnout na jedničku. Pokud nemusím běhat dva kilometry. Potom biologie s novou učitelkou, prostě takové ty organizační věci, učebnici jsem si vyměnila s kámoškou, protože ji měl minulý rok jeden známý spolužák. Pro šťastný konec nás čekal dějepis taky s novou učitelkou, protože mně o přestávce rozbolelo břicho, tak jsem z něho moc nepochytila. Dostali jsme učebnice, psali jsme procvičování na primu (nejstarší knihovna světa, div světa v Egyptě, pravěké jeskynní malby, matriarchiát, oppida, víra v 1 boha, izraelský král, punské války a I. a II. triumvirát). Věděla jsem všechno kromě toho, že Caesar byl v prvním triumvirátu, tipla bych na to Marka Antonia...

Potom jsem šla domů, jak jinak. Na chvíli si lehla, uklidila pokoj a už je mi dobře. Mimoto poslouchám smutné písničky, hodně se mi líbí třeba Just a dream, Happy Ending nebo I hate love. Mimoto jdu teď hrát Horsez, vzhůru do sedel (ano, stáhla jsem si), nevíte někdo náhodou, jak prodloužit kroky, shromážděný cval nebo "otočka" v chůzi, nevím, jak je to tam přesně a měnit při cvalu nohy? A jdu se ve čtvrtek zapsat do nedaleké stáje k pravidelnému chození ke koním, snad to klapne.
Ver.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gabrielle Gabrielle | E-mail | Web | 5. září 2012 v 20:59 | Reagovat

Děkuju děkuju! =)* Vlasy jsem si udělala natáčkama a s tím hlasem to nepřeháněj! :DD
Určitě taky natoč nějaké video! =)

2 Kika Kika | 6. září 2012 v 17:36 | Reagovat

Ach, tak jsem si zopakovala svůj den, který jsem měla prakticky stejný :D No jo, je super, že se známe a můžu číst tvůj blog, Verčo, alespoň si zopakuju něco, co už jsem prožila, ale protože jsem měla totální (v)okno, tak jsem to zapoměla :D Díky! :D :D

3 Elíšek Elíšek | Web | 7. září 2012 v 17:13 | Reagovat

Můj příběj je spíš jak jsem se stala prváčkou n SŠ to je na dlouho každopádně držím palce ve škole :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama