Recenze: Eragon

7. dubna 2013 v 16:08 | Ver. |  Recenze knih
Autor/ka: Christopher Paolini
Překladatel/ka: Olga Staníčková
Pořadí v edici: 1
Rozměry v mm: 152x228
Počet stran: 488
Provedení: vázaná
Rok vydání: 2004/2012
Číslo vydání: 1
Věk: 11+
Ukázka z knihy: tady

Jeden chlapec, jeden drak, svět dobrodružství. Fantasy bestseller Eragon z pera patnáctiletého Christophera Paoliniho, který nadchl miliony čtenářů po celém světě. Vypráví příběh chudého farmářského chlapce, který najde v Dračích horách modrý kámen, z něhož se vyklube dračí mládě - Safira. Spolu se vydají na nebezpečnou cestu královstvím ovládaným králem, jehož zlo nezná mezí. Dokáže Eragon naplnit své předurčení a převzít břímě legendárních Dračích jezdců? Osud království možná leží v jeho rukou... První díl tetralogie Odkaz Dračích jezdců.



První jsem shlédla film, přečetla si pár článků a pak si napsala o knihu - sic jsem si párkrát slíbila, že tuhle "kravinu" nikdy nepřečtu, ale opak se stal skutečností a kniha teď nevinně leží přede mnou a vysmívá se mi, jak rychle si dokážu porušit své předsevzetí. Každopádně toho jaksi taksi nelituju, musím přiznat, že to stálo za to. Když tak přemýšlím, včera byl v televizi film Jak vycvičit draka, asi se znovu podívám na tuhlenctu recenzi. Drakům zdar!

(Našla jsem si jeden takový obrázek. Doufám, že se líbí!)

Samotná skutečnost, že kniha je lepší než film jsem nechápala. Říkali mi to všichni, ale já si stojím za tím, že ten fim mi něco dal - ať už dobráckého Broma, tvrdohlavou Safiru či Eragona, tak možnost, vidět to všechno více reálně (ačkoliv je to fantasy). Žádný příběh mě nenadchl ve směru, jako Eragon. Nejlepší na té knížce je to, že má spoustu nových prvků, tudíž člověk ani nemůže říct: "Jé, to je pokračování tamtoho!"

Pokud mám říkat něco jako kritika (která u mně opravdu nepřetrvává), bude se to týkat toho...(ne)šťastného konce. Vlastně, jsem zvědavá na elfy, ale prostě se mi to nelíbí. Ne, nelíbí. Myslím, že Paolini by to měl přepsat. Jenomže to jednoduše nepůjde, takže se musím smířit s tím, že Eragon půjde za elfama, možná ho po cestě přizabijou... co víc si přát.

Christopher se umí vyjádřit psaním. Umí do knihy vetkat své pocity a zahrát si s city čtenářů. Dokáže je donutit číst polovinu noci a neustále je zaujímat něčím novým, že oni, ač druhý den mají spoustu práce, prostě čtou. Díky tomuhle má u mě opravdu velké, ač pomyslné plus.

Samotný začátek knihy mi přišel...zdlouhavý. Vzhledem k tomu, že jsem věděla, co se stane, jsem ani nečekala nějakou novou scénu, která by mě donutila říct "Páni!". Byla jsem ráda, když konečně nastal nějaký zvrat a vejce se vylíhlo - přeci jen, v tom okamžiku už to bylo třeba! Ovšem dokonale romyšlené spojitosti ve mě vždy vyvolali pocit, že kniha je rychlá, stručná, výstižná. Když si to ale přehrávám v hlavě teď...:)).

"Eragon je plný přízraků, snových představ i hrůzných momentů. Nikde nevázne. Je to kus velkého díla. Více než 500 stran ubíhá rychle. Přistihla jsem se, jak o něm v noci sním..."
(Liz Rosenbergová, The New York Times)

Hned, jakmile začal Eragon cestovat s Bromem, začala jsem knihu brát mnohem více vážně (platonické lásky ke zpěvákům už nejsou in, in je láska ke staroušům!) a rozhodně jsem se do ní více vžila. Vždyť Brom byl dokonalý výjev někoho, kdo byl opředen tolika tajemstvími a přitom o něm každý věděl všechno. Uměl si vyhrát s myšlenkami a při scéně, kdy umíral jsem mnohem víc než kdy jindy měla nutkání urgaly zabít.

Arya - první elf, o kterém se v knize ví. Milá, hezká a navíc si myslím, že je do ní Eragon zamilovaný. Ovšem na to si budu muset přečíst další tři díly. Pracování s myslí, šermířský turnaj i účast na boji proti kullům (a taky je tam Durza). To všechno ona zvládne. Jak by řekl Brom: "I ten nejslabší elf by tě v turnaji porazil." Naopak ale, chci podotknout, že Durza mi přijde fantastický - těžký život, nádherné oči - možná trochu můj ideál :D.

A konec knihy? Nuže, ten se mi nelíbil. Jak říkám, Durza měl zůstat živý, Eragon neměl být přesvědčený o tom jít k elfům a celkově...prostě takový rychlý konec :). Chápu, že Christopher potřeboval nalákat ostatní ke čtení dalšího dílu, ačkoliv mě spíš odradil. Nu uvidíme, stejně si to jednou přečtu. Ale za týden, za rok, za dva? To opravdu nevím.

HVĚZDIČKOVÉ HODNOCENÍ
Za knihu mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment.

---
Sliby, chyby. Jsem nemocná, takže tak. Nezbývá než říct - snad příště.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gabrielle Gabrielle | E-mail | Web | 1. května 2013 v 16:07 | Reagovat

Krásná recenze! :)

2 Gipsík Gipsík | 4. května 2013 v 9:27 | Reagovat

Já jsem taky říkala, že Eragona číst nebudu, ale spíše proto, že fantasy moc nemusím. nicméně pak jsem přečetla neskutečnou knihu o dracích, Temeraire. Je to čtyřdílná sada a musím říct, že tak čtivou tetralogii jsem snad ještě nečetla... Příběh mě naprosto strhl a uchvátil, knížky mě ze svých spárů nepustily ani na minutu a za pár dnů sjem měla přečtené první dvě knihy. Na zbylé dvě jsem musela počkat, nebyly k dostání, ale vrátila sjem se k nim docela nedávno a příběh mě znovu pohltil. Pak kamarádka četla Inheritanci, psolední díl Eragona. Tvrdila sjem si, že lepší než Temeraire nebude, proto to nebudu číst, ale z nudy  jsem si o vánocích do čtečky eragona pořídila a nelitovala jsem, stejně tak u druhého a třetího dílu. čtvrtý bohužel není k sehnání ve formátu, který potřebuju, ale číhám na něj :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama