Recenze: Výkřik do tmy

20. dubna 2014 v 21:44 | Ver. |  Recenze knih
Autor/ka: Manuela Martini
Překladatel/ka: Michaela Škultéty
Rozměry v mm: 135x203
Počet stran: 208
Provedení: brožovaná
Rok vydání: 2013
Věk: YOUNG ADULTS
Ukázka z knihy: zde (ze stránek www.fragment.cz)

Franziska se vrací na místo, kde před rokem zemřel za nevyjasněných okolností její přítel. Všichni jsou přesvědčeni, že vrahem je Franziska, která si z osudného večera vůbec nic nepamatuje. Musí si vzpomenout, odhalit, co se tehdy opravdu stalo. Proč jí v tom ale někteří brání? Při hledání pravdy se sama ocitá v nebezpečí... Co když se všechno odehrálo úplně jinak?


Vzhledem k tomu, že jsem od Manuely Martini již četla jednu knihu (Mrazivé léto - recenzi si můžete přečíst tady), která mě nadchla a dala mi pár podnětů k přemýšlení, rozhodla jsem se přečíst si od ní i další thriller. Kniha se zdá jako oddechová, zápletka mi ze začátku nepřišla nijak zamotaná. Jak se ale říká, zdání občas klame.

Styl psaní paní Martini mi sedí. Nepřeskakuje události, ač mě krapet mrzí, že vrah mi byl (ačkoli méně než z poloviny) jasný hned v první třetině knihy. Také bych mohla vytknout, že kniha začíná výhružným dopisem, který se bohužel v knize opakuje jednou jedinkrát (pokud nepočítám chvíli, kdy Ziska najde pokusné papíry).

Co se týče začátku knihy, opravdu oceňuji to, jak autorka dokázala popsat pobyt ve vězení. Pro většinu z nás jsou tamní podmínky neznámé, a vážně se mi líbí, jaký závěr je možný z toho všeho vyvodit. Vlastně to vnímám jako varování pro nás, děti. Někdo by se z toho mohl poučit. Bod pro spisovatelku, bod pro překladatelku.

Občas jsem měla pocit, že Franzisku znám. Našeptávala jsem jí, čeho se vyvarovat, ačkoli mě nikdy neposlechla. Je mi sympatická tím, jak je odhodlaná a odvážná. Tím, že se nebála zjistit pravdu i přesto, že ji od toho kamarádky odrazovaly.

Podle mě je na knize její největším plusem to, že Franziska je v některých chvílích přesvědčená, že to udělala ona, ačkoli si na nic nepamatuje. Mám ráda pasáže, kdy navštěvuje loděnici a popisuje své pocity, vzpomínky před svou černou dírou, na kterou se nepamatuje.

Doopravdy mě hodně zaráželo chování Leonie, už od začátku. Je... zvláštní. Bohatá, rozmazlená, nafoukaná, ale něčím sympaticky zvláštní. O její sestře Nadie nemluvě, ta holka je mi sympatická z celé knihy asi nejvíce. (I když se pokusila o sebevraždu a je podle slov svých vrstevníků divná.)

Vynalézavost Franzisky při rozhovoru s neznámým klukem, kterému se představí jako Paula, mě ohromuje. Vymyslet si své nové já jen proto, aby vás člověk neviděl jako "tu vražedkyni" vyžaduje trochu odvahy. Přeci jen, ona to asi opravdu není sranda, když vás všichni v okolí vidí jako někoho, kdo zabil sotva dospělého chlapce.

A konec knihy? Překvapil mě, o tom žádná. Nečekala jsem takhle... rychlý spád, ani v těch nejdivočejších snech jsem si nepředstavila, že by něco, cokoliv mohlo dopadnout takto. Nu, ale, kdyby autorka nezapletla do celé scény Niederreitera, byla bych mnohem více nadšená. To ovšem nic nemění na kvalitě celého dílo, tak či tak jsme se dostali k tomu jak a proč zemřel Maurice.

Knihu doporučuji a pokud vás kniha zaujala, můžete si ji směle objednat na stránkách knižního nakladatelství Fragment. Ujišťuji vás, že čtení knihy bude skvělý zážitek, pro mne byl.

HVĚZDIČKOVÉ HODNOCENÍ:


Za poskytnutí recenzního výtisku tímto děkuji knižnímu nakladatelství Fragment, na jejichž stránkách najdeš velký výběr další spousty knih, které stojí za to si přečíst.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama